Na trzích jsme narazili na krásná jablka a hrušky, které vypadaly opravdu chutně. Při pohledu na ně, jsem dostala obrovskou chuť na žemlovku, kterou nám vždycky připravovala mamka a tak jsem si jich domů nakoupila hned celou tašku. Rozhodla jsem se, že si ji musím co nejdříve udělat a tady je recept!
4 porce:
1/2 vánočky
1 jablko
1 hruška
1 vanilkový lusk
6 lžic skořicového cukru
1 hrst vlašských ořechů
1 hrst rozinek
4 lžíce moučkového cukru
2 vejce
150 ml smetany
350 ml mléka
3 lžíce Cordialu nebo rumu
máslo na vymazání formy
Pamatuji si, že se u nás dělala žemlovka z obyčejných rohlíků, ale nám doma zbyla vánočka z předešlého dne. Tak jsem si řekla, proč bych toho rovnou nevyužila. Pokud máš tedy doma starší vánočku a nebo mazanec, rozhodně je zpracuj.
Jablko jsem si společně s hruškou oloupala a nakrájela na plátky. Vánočku si také nakrájej na tenké plátky a vlašské ořechy si nasekej na menší kousky. Když teď máš všechno připravené a po ruce, můžeme se na to vhrnout! Zapékací mísu si vymaž máslem a začni ji vykládat nejdříve vánočkou, pak dej vrstvu jablek, které pocukruj skořicovým cukrem, přidej vlašské ořechy a rozinky, nakonec navrstvi nakrájenou hrušku a tu taky pocukruj. Nahoru pak přijde další vrstva vánočky. Smíchej si dohromady mléko se smetanou, přidej 4 lžíce moučkového cukru, vajíčka, semínka z vanilky, 1/2 lžičky mleté skořici a 3 lžíce Cordialu. To je přírodní likér vyráběný Becherovkou z lipového květu a bílého vína, opravdu jídlo krásně pozdvihne. Jakmile všechno společně promícháš, žemlovku tím celou zalij a dej do vyhřáté trouby na 180°C přibližně na 20 minut dozlatova zapéct.
Jakmile se po kuchyni začne linout vůně z trouby, je lepší občas mrknout dovnitř, jestli už žemlovka není hotová. Přece nechceme takový poklad spálit, to by byla opravdu škoda. Je mi jasné, že vůně přiláká do kuchyně mlsné strávníky, takže bude potřeba rychle nandávat na talíře. Žemlovku stačí pocukrovat moučkovým cukrem a máš hotovo!
Udělala jsem celou mísu žemlovky a měla jsem za to, že je toho spoustu a že si ji budu moci dát ještě k večeři. Ale jakmile jsem po prvním soustu viděla, jak se Jirkovi rozzářily oči, bylo mi jasné, že se po ní jen zapráší :) Pustil se do toho, jako kdyby týden nejedl.
Snad ti bude chutnat stejně jako nám... Dobrou chuť!
