Znojemské okurky

Minulý týden jsme si udělali výlet do Maričina rodného Znojma a strávili jsme tam celý víkend. Bylo opravdu krásně, takže jsme si ty dva dny s rodinou parádně užili. Protože je čas okurek a všechny zásoby jsou pryč, museli jsme se vrhnout na zavařování. No přece bez práce, nejsou zavařovačky :)

Okurky jsme už zavařovali jako malí, nebo spíše jen lehce pomáhali při zavařování. Od té doby jsem měl zavařování okurek vždycky spojené s nechutí. Nesnášel jsem umývání okurek, přišlo mi to jako nikdy nekončící práce, o které se mi pak následující měsíc zdálo. Venku bylo krásně a já chtěl být venku a né být celý den zavřený doma a plnit sklenice okurkami. Ale musím říct, že tentokrát jsem si to i užil. Kdo ví, možná to bylo právě tím, že jsem nemusel dřepět u lavoru a drhnout ty malé, zelené potvory. Navíc bylo krásně, takže jsme většinu práce dělali venku na čerstvém vzduchu a kolem sebe jsme měli skvělou společnost. Bylo nás poměrně hodně, takže jsme měli za chvíli hotovo.

Stěžejní je mít dobrý nálev, kterým se pak okurky zalijí. A jaký jiný by to měl být, než nálev znojemský?! Všechny ingredience na nálev hoď do 3 l vody a nech společně provařit. Odstav a nechej bokem, nálev se do sklenic s okurkami lije ještě teplý.

Než začneš sklenice plnit okurkami, vlož na dno trošku nakrájené cibule a mrkve. Pak můžeš sklenici pořádně naplnit, ale nesmíš zapomenout na větvičku kopru, kterou přidáš k okurkám. Nahoru můžeš přidat zase cibuli i mrkvičku. To všechno zaliješ ještě teplým nálevem a můžeš se pustit do zátkování. Tady je potřeba opravdu síla, aby byly sklenice pevně zavřené, jinak se ti okurky zkazí a nebudou stát za to. To by byla přece škoda vyhodit tak skvělé okurky. Sklenice dej zavařit, někdo je strká do trouby, jiný do mikrovlnky, my jsme použili klasický zavařovací hrnec. Tam jsme nechali sklenice při 70°C takových 20 minut. Okurky tak zůstanou krásně křupavé, prostě vynikající.

A jak to máš Ty? Kupuješ si okurky nebo si je taky zavařuješ?