Když se řekne zvěřina, ne každý je z toho tak unešený jako my 🙂 Zbožňujeme tu jejich silnou chuť, která nám dost často připomíná chuť jater. Málokdy se stane, že když si můžeme dát zvěřinu tak odmítneme, spíš je tomu naopak. Tentokrát jsme měli možnost, vymyslet recept na kančí hřbet. Protože podzim je za dveřmi, co takhle si k tomu udělat kašatnovou nádivku? Není to tak běžná příloha, tak snad vám bude chutnat a líbit se tak, jako nám.
Ingredience
Příprava: 60 minut
Pečení: 30 minut
Porce: 2
cca 400 g Hřbetu z divočáka
1 šalotka
3 stroužky česneku
hrst sušených hub
200 ml demi-glace
3 snítky tymiánu
2 bobkové listy
50 g másla
sůl, pepř
šťáva z citronu
přepuštěné máslo
Nádivka:
150 g toustového chleba
30 g perníku na strouhání
50 g vařených kaštanů
30 g slaniny
1 šalotka
2 stroužky česneku
150 ml mléka
2 vejce
špetka muškátového oříšku
½ hrsti hladkolisté petržele
sůl, pepř
máslo na vymazání formy
Postup
- Troubu rozehřejte na 150°C, program horkovzduch.
- Sušené houby dejte odležet do hrnečku s vodou.
- Toustový chléb nakrájejte na kostičky cca 1×1 cm a nechte v troubě vysušit, pokud ho máte čerstvý. Perník na strouhání a kaštany nakrájejte také na kostičky a vše dejte do velké mísy.
- Slaninu se šalotkou nakrájejte na drobno a orestujte zprudka na pánvi. Na poslední chvíli přidejte nakrájený česnek a přendejte do mísy.
- Vejce rozdělte na žloutky a bílky. Žloutky smíchejte s mlékem a zalijte toustový chléb. Z bílků vyšlehejte tuhý sníh.
- Ochuťte nádivku muškátovým oříškem, nasekanou hladkolistou petrželi, solí a pepřem. Dobře promíchejte a zapracujte do nádivky sníh z bílků.
- Vymažte formu máslem, naplňte ji nádivkou a dejte do trouby na cca 30 minut, dle velikosti formy. My jsme použili malé kokotky, kdy každá představovala jednu porci.
- Hřbet z divočáka očistěte od blan, dobře osolte a opepřete.
Pokud chcete vaše jídlo, respektive omáčku v tomto případě, vytáhnout opravdu co nejvíce, udělejte si domácí demi-glace ( recept na zeleninové demi-glace najdete zde ). Zabere vám to nějaký čas si ho udělat, ale nebudete litovat. My si vždy uděláme jednou za čas větší dávku a vyzbyde nám to v mražáku na několik měsíců dopředu. Zamrazíme si je už jako jednotlivé porce a pak už po tom můžeme kdykoliv sáhnout.
Když jsme si nedávno dozvěděli, že máme v rodině oficiálně myslivce, měli jsme z toho nefalšovanou radost. 🙂 Co víc bychom si taky mohli přát, než mít čas od času možnost nějakého přísunu zvěřiny 🙂
A co vy a zvěřina?
Jirka a Marika